Homeopatická léčba probíhá formou konzultací. Při prvním rozhovoru, který může trvat i 2 hodiny, vybírá homeopat individuální lék pro pacienta. Během rozhovoru homeopat klade otázky týkající se aktuálního zdravotního stavu, fyzických potíží a projevů, snaží se pochopit pacientovu povahu, mentální a emoční rozpoložení. Zajímá ho způsob reakce na různé situace v životě, jeho spokojenost či nespokojenost ve vztazích osobních i pracovních. Je důležité, aby pacient dokázal otevřeně mluvit nejen o svých fyzických potížích, ale také o tom co prožívá. Co ho trápí, zraňuje, s čím není v životě spokojený a naopak, co dělá rád, koníčky, kdy, za jakých okolností se cítí dobře. Jaká onemocnění během života prodělal, úrazy, operace. Jak prožíval své dětství, dospívání, vztahy s rodiči a sourozenci, které významné situace během života prožil, jak ho ovlivnily, jaké emoce a pocity v něm zůstaly a nese si je životem nevyřešené, neprojevené třebas až do současné doby. Mnohé vypovídají i sny, ve kterých se často odráží jak skutečně prožíváme realitu, neboť mysl nám mnohdy zastíní naše skutečné pocity a zatlačí je hluboko do našeho nitra. Rozhovor jde mnohdy velmi do hloubky, proto je důležité, aby si každý vybral za homeopata člověka, kterému dle své intuice dokáže důvěřovat a je schopen se otevřít se svým životním příběhem.
Důvodem pro tak důkladný rozhovor je, aby homeopat pochopil onemocnění v souvislosti s životem pacienta a vybral individuální lék dle celkového stavu. Homeopatie vychází z předpokladu, že všechna onemocnění na fyzickém těle mají prvotní příčinu v psychických traumatech, s kterými jsme se nebyli schopni vyrovnat v době kdy nastala, ani později. Traumata jsou obvykle doprovázena řadou emocí, jako. záští, strachem, zlostí, smutkem, pocitem křivdy, ublížení, osamocení, odmítnutí, nebo nedostatkem péče a lásky. Každý z nás si během života projde nějakou bolestnou zkušeností a podle naší schopnosti se s situací vyrovnat se odvíjí i naše zdraví nebo nemoc.
Po podání homeopatického léku začne probíhat léčebný proces. Homeopatické léky dokáží jakoby „napodobit“ vnitřní zranění, upomínají naše tělo i emoce jak je má odblokovat a vyřešit, takže trauma a s ním spojené emoce pak odezní samo, přirozeně. Po podání léku při odkrytí emočního zranění může dojít k přechodnému zhoršení na psychické i fyzické rovině. Můžou se např. projevit staré pocity zlosti, smutku, lítosti, atd. Mohou se vrátit vzpomínky na události, které už jsme dávno zapomněli, mohou se zdát intenzivní sny, které také naznačují, že se zpracovávají nevyřešené emoce v nás. Na fyzické rovině se může projevit přechodné zhoršení potíží kterými trpíme v současné době, ale i těch, které nás trápily v minulosti. Přechodné zhoršení je známkou, že lék byl zvolen dobře a léčebný proces probíhá. Je důležité, aby po podání léku pacient věnoval větší pozornost změnám na emoční i fyzické rovině a informoval pak o nich svého homeopata. Na základě těchto informací a vlastního vnímání určuje homeopat postup léčby.
Tímto způsobem dokáže homeopatie léčit akutní i chronická onemocnění u dospělých, dětí i těhotných žen bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Právě u chronických onemocnění je homeopatická léčba velmi účinná a na rozdíl od alopatické léčby, která v těchto případech nabízí pouze zmírnění či potlačení symptomů, je schopná díky řešení skutečné příčiny, navracet zdraví trvale pomocí přirozených obranných mechanismů těla.
Homeopatická léčba nepřináší pouze uzdravení na fyzickém těle, vymizení nebo zlepšení potíží. Je to hluboký proces v němž si máme možnost uvědomit souvislosti nemoci s životem. Přijmout zodpovědnost za své zdraví. Odhalit chybné vzorce chování ve vztazích, které způsobují problémy, neshody a rozhodnout se pro změnu. Pokud se podaří postupně odložit staré zátěže traumat, můžeme začít vnímat svůj život a sebe sama nově bez předchozích zábran a strachů. Můžeme opustit obranné mechanismy, kterými jsme se chránili, zábrany se pozvolna rozpouštějí , projevujeme se stále více svobodněji, tvořivé schopnosti se prohlubují, k novým příležitostem života přistupujeme beze strachu, zlepšují se naše vztahy a tím vším se postupně mění celkové prožívání života směrem k větší spokojenosti a pocitu štěstí.
Homeopatická léčba nabízí tento proces uzdravování na všech úrovních, ale průběh je odvislý nejen na podávání dobře vybraných léků, ale také na otevřenosti a přístupu pacienta k léčbě.
Postup léčby je individuální, stejně jako životní příběh a problémy každého člověka. Při akutních problémech se podávají léky opakovaně dle vývoje situace až do odeznění příznaků. Při léčbě chronických onemocnění je léčba dlouhodobější, s kontrolními konzultacemi přibližně po 1-2 měsících. Po dobu léčení je homeopat s pacientem v kontaktu, sleduje průběh léčby a určuje postup léčby dle okolností. Dobu léčby nelze dopředu předpokládat, odvíjí se od závažnosti, charakteru onemocnění a také otevřenosti pacienta vůči změnám, které léčebný proces přináší.
Použitá literatura:
Peter Chappell – Homeopatická samoléčba
| (c) Jitka Janíková 2008 | webdesign: Petr Indrych |